You´ll never see me again 2

13. ledna 2010 v 12:19 | Kirsten |  You´ll never see me again

You´ll never see me again 2


A druhý díleček....snad se vám bude líbit......KIRSTEN

Ráno mě probudil první paprsek slunce. Bylo léto, takže slunce vycházelo velmi brzy. Usoudila jsem, že je tak kolem páté hodiny ranní. Chvíli jsem jen tak seděla a vzpomínala na ten včerejšek. "Je to skutečnost? A nebo se mi to jen zdálo?" pokládala jsem si tuhle otázku. Jen jsem doufala, že t byl opravdu jen sen. Nakonec jsem se zvedla a vyrazila domů. Musím se přece osprchovat. Vždyť jsem zpocená a ušmudlaná z toho včerejšího tréninku.

Doma jsem si pustila teplou vodu. V tu ránu jsem zapomněla na vše špatné a užívala jsem si toho nádherného pocitu, který ze mě smyl veškeré starosti. Pod sprchou jsem byla asi půl hodiny. Musela jsem vyplýtvat snad všechnu teplou vodu, ale to je jedno. Oblékla jsem se, usušila vlasy a počesala je a mohla jsem vyrazit do práce. Ani snídani jsem nestihla, protože jsem neměla čas. Směna v nemocnici mi začíná v šest, takže jsem tam jen tak tak došla. Sotva jsem vešla do hlavních dveří, byla jsem povolaná na sál. Moc se mi tam nechtělo, ale co jsem mohla dělat. Jsem lékařka. Léčím lidi i ninji. Ale to hlavní je, že mě to baví. Jinak bych to nedělala.
Rychle jsem se převlékla do oblečení, ve kterém máme nakázáno operovat a vběhla jsem na sál. Asi tři nezkušení doktoři se soustředili na svou čakru a chtěli pacienta vyléčit. Dalších pět sestřiček běhalo kolem a nevědělo co mají vůbec dělat, aby byly k užitku. Vůbec jsem je nechápala. Bylo to tak neprofesionální. "Co to sakra vyvádíte!!!!!" zaječela jsem tam na ně. Doktoři jen zvedli hlavu, ale léčit nepřestali a všechny sestřičky se zastavily a byly jak přilepené. Ani se nehnuly.
"Sakura-san. Ještě, že jste tady. Vůbec se nám nedaří zastavit krvácení. Je to na nás velké sousto."
"Vždyť jste tu tři!?"
"Víme, ale nejsme tak skvělí jako vy. Jste druhý nejlepší medik tady v Konoze. Lepší než vy je akorát Tsunade-sama."
"Ale tohle že jste tu tři mě ani tak moc rozčiluje. Ale co těch pět sestřiček co tu běhá jako praštění zajíci!!!!"
"………"
"Aha. Takže žádná odpověď. No nic. Není čas se tu vykecávat. Zůstanou tu dvě sestřičky, které ví co dělat a jeden doktor! Všichni ostatní ihned ven!" rozkázala jsem a všichni mě hned poslechli. Ani jsem nezpozorovala kdo zůstal a kdo odešel. Hned jsem začala léčit. Bylo to opravdu vážné zranění a na vyléčení budu potřebovat obrovské množství čakry.
Po pěti hodinách jsem konečně operaci dokončila, ale stálo mě to hodně čakry jak sem předpokládala. Ale nevadilo mi to, protože jsem si odnesla dobrý pocit z toho, že jsem zachránila další lidský život. "Teď už to doufám zvládnete. Stačí to jen zašít a dezinfikovat." Doktor co tam semnou zůstal, jen přikývl a já odešla do své kanceláře, kde jsem si lehla na pohovku a odpočívala. Podívala jsem se na hodiny, které mi visely na zdi.
"Pět hodin trvala ta operace. Za tři hodiny mám být na cvičišti a zase hrát tu svou hru. Chjo….to je otrava." Řekla jsem si a hned jsem se musela zasmát. Vzpomněla jsem si totiž na Shikamara. Byla to jeho, nebo nejspíš ještě je oblíbená věta. Zavřela jsem oči a odpočívala. Ani nevím jak, ale usnula jsem.
Vzbudil mě hluk. Otevřela jsem oči a sedla si. V kanceláři stála udýchaná sestřička.
"Sakura-san. Vím, že jste před pár hodinama měla vážný případ a vaše čakra ještě není zcela obnovena, ale přivezli tu malého pětiletého kluka, který si hrál s otcovýma kunaiema a ošklivě si poranil pravou ruku."
"Dobrá vezmu si ho. Připravte sál, hned tam budu."
"Hai." Uslyšela jsem jen a sestřička zmizela. Podívala jsem se na hodiny, které ukazovaly jednu odpoledne. "To jsem spala dvě hodiny? To by se mi alespoň z půlky čakra obnovit mohla." Hodila jsem na sebe plášť a utíkala jsem na sál. Vrazila jsem do dveří, prozkoumala jeho drobnou ručku a začala léčit. Měl to opravdu ošklivě poraněné. Moc mi ani nešlo do hlavy, jak dokázal se takhle pořezat, ale radš jsem nad tím nepřemýšlela a začala jsem s léčením.
Po hodině mi docházela čakra, ale jeho zranění nebylo kompletně vyléčené. Nechtěla jsem se ale vzdát. Musela jsem ho vyléčit. Po půl hodince to bylo za mnou. Čakru jsem měla na nule a sotva jsem stála na nohou. Sestřičky, co byly semnou na sále mi pomohly se dostat do mé kanceláře, kde mně položili na pohovku. Jediné co jsem viděla byly hodiny, které ukazovaly půl třetí. Ještě jsem si vzpomněla na Sasukeho, který na mě čeká na cvičišti a určitě zuří, že jsem nedorazila, ale pak jsem usnula.probudila jsem se až v devět hodin večer. Chvíli jsem jen tak ležela, ale pak jsem se zvedla. Rozhodla jsem se, že se půjdu podívat na toho malého kluka, co jsem dneska operovala. Došla jsem na dětské oddělení a zjistila si jeho pokoj. Za pár minut už jsem stála u něj a dívala se jak krásně spí. Podívala jsem se mu do karty, jaké léky mu dali a pak jsem odešla domů.
Venku foukal chladný vítr. Naskočila mi z něj husí kůže, ale ještě že nebydlím moc daleko od nemocnice. Přemýšlela jsem nad vším možným, co se mi zrovna promítlo v hlavě.
"Proč jsi dneska nepřišla čekal jsem tě." Zastavil mě hlas, který se ozýval za mými zády. Ani jsem se neotočila moc dobře jsem věděla kdo to je.
"Měla jsem na práci něco důležitějšího."
"Důležitějšího než to, aby si zesílela?"
"Sasuke pro mě síla není tak důležitá jako pro tebe. Já mám jiný žebříček hodnot. A jestli kvůli tomu budu muset vynechat i trénink, tak si piš, že ho vynechám!!!" řekla jsem mu hnusným hlasem a rozešla se. On mě ale doběhl.
"Co je pro tebe důležitější než síla?"
"Když to chceš vědět, tak si to zjisti. Já nemám potřebu ti to říkat." Odsekla jsem mu a zmizela v kouři. Protože jinak bych se ho nezbavila.
Na druhý den jsem byla povolána k Hokage. "Sakuro, zjistila jsem, že nechodíš na tréninky."
"Tsunade-sama. Nebyla jsem tam jen jednou ze dvou tréninků! Tak nechápu proč si hned Sasuke stěžuje. A navíc chová se jako šef! Jako kdybych byla jeho student nebo co! A to já respektovat nebudu!"
"Ty nerespektuješ víc věcí." Řekla mi a zasmála se. Já jsem na ní hodila jen zamračený pohled. "A navíc Sasuke si neztěžoval. Jen jsem se ho zeptala a on mi odpověděl. A teď mi odpověz ty. Co jsi dělala, že si nebyla na tréniku?"
"Zachraňovala jsem život pětiletému chlapci, který se pořezal o kunai. Stačí vám tohle jako omluvenka a nebo chcete i razítko z nemocnice?"
"Né tohle stačí. Ale Sakuro. Na ty tréninky chodit musíš. Potřebujete se sehrát, jinak nemůžete chodit na mise."
"A proč nemůžu chodit s někým jiným! Proč zrovna on!?"
"Protože jste spolu kdysi byli v týmu a týmy byly sestaveny třetím hokage podle vašich dovedností. A navíc jsem chtěla, aby tě Sasuke při tréninkách i něco nového naučil."
"Ale vy jste mě trénovala. Proč teda nepokračovat?"
"Sakuro…..Naučila jsem tě všechno co jsem mohla. Jak boj s obrovskou silou, tak léčit. Nic víc já neumím. Proto jsem si myslela, že by ses třeba něco i od Sasukeho chtěla naučit. Třeba ti pomůže zjistit tvůj druhý element. První máš vodu, ale co druhý?"
"To jsem ještě nezjišťovala."
"Ale to by si měla. Sasuke má třeba oheň a blesky."
"Tak dobře Tsunade-sama. Jak chcete." Řekla jsem ji a chtěla odejít, ale Tsunade mě zastavila.
"Sakuro. Pokud se se Sasukem naučíte vycházet do dvou týdnů, pošlu vás na velmi důležitou misi."
"Jakou?" potřebuju, aby si ty a Sasuke šli směrem do skryté travnaté a někde blízko její hranice je kostel nebo spíše chrám a v tom chrámu je velice důležitý svitek, který v sobě ukrývá velmi vzácné a silné lékařské jutsu. Pokud by jste ho přinesli, mohla by ses ho naučit pokud by si to zvládla." Rozzářili se mi oči. Další lékařské jutsu. Jen jsem kývla hlavou na souhlas a odešla.
Hledala jsem Sasukeho. Našla jsem ho jak sedí v Ichiraku a dává si ramen. Sedla jsem si tedy k němu a objednala si ho taktéž.
"Co že si mě poctila svou návštěvou?" zeptal se ironicky.
"Ta tvoje ironie a arogance v tvém hlase mě tak štve Sasuke. Vůbec si se nezměnil. Jsi pořád ten samý namyšlený fracek, kterého jsem znala." Řekla jsem mu přímo do očí. Bylo vidět, že je překvapený, že to nečekal. Teda rozhodně né ode mě. Ale pak se jen usmál. Já jsem si odfrkla a pustila se do jídla. Sasuke to měl snězené dřív jak já a tak na mě počkal. Když jsem dojedla chtěla jsem zaplatit, ale on to zaplatil i za mě. Byla jsem trochu překvapená, ale moc jsem se tomu nevěnovala.
"Tak? Co chceš?" zeptal se mě na rovinu. Jak mohl vědět, že něco chci?
"Jdeme trénovat, potřebuju zjistit svůj druhý element." Řekla jsem mu na rovinu.
"Ale já teď nemám čas……" řekl mi a myslel si, že mě tím dostal.
"Tak fajn. Nechoď! já tě přemlouvat nebudu."
Řekla jsem mu a odcházela jsem. Jestli si myslel, že ho budu přemlouvat tak to v žádném případě. Pořád jsem se vzdalovala, ale cítila jsem na sobě jeho pohled. Bylo mi to tak nepříjemné, že jsem radši vyskočila na strom a zmizela mu z dohledu. Skákala jsem z větve na větev, až jsem došla na cvičiště. Stála jsem na větvi a dívala se na tři kůly v zemi. Pousmála jsem, ale najednou jsem musela uskočit z větve na zem. Podívala jsem se zpátky a ve větvi byly zapíchnuté dva kunaie a na větvi Sasuke
"Tenhle úhybný manévr neodpovídá tomu co jsi mi tu před dvěma dny předvedla Sakuro. Tohle je úplně na jiné úrovni." Řekl mi a já jsem zatla ruce v pěst. "Do pytle!!!" řekla jsem si jenom potichu.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Byli jste tu?

Click :-D

Komentáře

1 Domča Domča | 13. ledna 2010 v 12:26 | Reagovat

Ahoj..máš krásný blog..potřdebuju od tebe pomoci..dala by si mi tady prosím 5 hlasů?děkuji..moc mi to pomůže… http://www.karaoketexty.cz/soutezni-text/mamika-mam-narozeniny-pta-2980

2 Mitsuki & Yuna Mitsuki & Yuna | Web | 13. ledna 2010 v 14:40 | Reagovat

Supeeeer rychle pokráčkooo  :-D  :-)

3 Yuki-chan Yuki-chan | Web | 13. ledna 2010 v 15:08 | Reagovat

je to skvělý!!! pokráčko, pokráčko!!!  :-D  :-)

4 saya14 saya14 | E-mail | 13. ledna 2010 v 15:30 | Reagovat

vyborneee :-D rychlooo dalej =D

5 Sakura-Nami Sakura-Nami | Web | 13. ledna 2010 v 15:51 | Reagovat

http://bleeding-dream.blog.cz/1001/sonap-1-kolo prosím hlásnete za mě jsme tam jako Ran Mouri moc kuju za hlásky. :-)

6 Mei-Chi TvoOje LowWwinkujííícÍÍÍ SbéÉnkoO .. oO* ♥ Mei-Chi TvoOje LowWwinkujííícÍÍÍ SbéÉnkoO .. oO* ♥ | E-mail | Web | 13. ledna 2010 v 16:35 | Reagovat

A to na´m to pekne zacina .. uz se nemuzu dockat ..jsem zvedva jestli mu sakura ukaze svoji pravou silu .. nemuzu se dockat dalsiho dilu.. prosiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim  ..

7 Majulik-chan Majulik-chan | Web | 13. ledna 2010 v 16:52 | Reagovat

super... podla toho co citam na twojom blogu(myslim tym povidky) tak sa mam este hodne co ucit... awe inac mocenko krasnee a us sa tesim nadalsi dilek... :-)

8 Hyumi *Tvé eSBíčko* Hyumi *Tvé eSBíčko* | E-mail | Web | 13. ledna 2010 v 17:21 | Reagovat

juuu to je supeer sa tesim na pokracko zacina to byt este lepse ako prvy diel!! to som zvedava ako sa vyhovori sakura :-)

9 Lívia Lívia | Web | 13. ledna 2010 v 17:41 | Reagovat

Super :-P

10 Jin-chan Jin-chan | 13. ledna 2010 v 19:14 | Reagovat

Tak to je dost dobrý!!!Rychle další prosím!!! :-D

11 veronika veronika | 13. ledna 2010 v 21:45 | Reagovat

pekné

12 nika nika | Web | 14. ledna 2010 v 12:04 | Reagovat

super honem pokráčko!!!

13 nikola-hinata nikola-hinata | E-mail | 14. ledna 2010 v 19:22 | Reagovat

hustý poktačko prosíííím

14 mzchio twe milovane eSBenko mzchio twe milovane eSBenko | Web | 15. ledna 2010 v 11:01 | Reagovat

jee to bzlo naprosto supeeer honemky dalsii dilecek  :-)  :-)

15 Niky Niky | 17. ledna 2010 v 3:51 | Reagovat

joooooooooooooooooooooj to je super a to ako ho sakura spražila bolo božíííí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama