Červenec 2011

Ochránce 6

27. července 2011 v 14:38 | Kirsten |  Ochránce

Ochránce 6


"Saky budeš dneska u nás spát? Objednáme si třeba pizzu a budeme se dívat na nějaký film." Nabídla ji Hinata. Sakura se usmála.
"Tak jo to zní skvěle." Odpověděla ji Sakura. Všichni se vydali domů k Uchihům s dobrou náladou, která ale bohužel nebude trvat dlouho. Cestou domů měla Sakura divný pocit. Nevěděla ale čím to může být. Porozhlédla se po autě. Itachi něco hustil do Sasukeho, ale ten ho očividně neposlouchal, protože se furt díval na Sakuru. Očividně o tom ani nevěděl. No Hinata byla s myšlenkama někde ve hvězdách a Sakura se ani nedivila. Vždyť ji splnila její sen. A jejich rodiče? Ti řešili práci. Ano je pravda, že ze Sasukeho by ten divný pocit mohl být, tak by to alespoň cítila nějaká obyčejná dívka, ale tou Sakura nebyla. Sasuke ji nezajímal a proto věděla, že to není z něj. Měla tušení. Tušení, které nebylo moc dobré.

Obdarovaná 2

27. července 2011 v 12:49 | Deilí |  Obdarovaná

Obdarovaná 2

"Čo odo mňa chceš?"sikla som.Cítila som,že nič dobré,ale takúto odpoveď som nečakala.
"Chcem ťa zabiť,obdarovaná Sakura Haruno."
Zrejme by som mala byť šokovaná,zmetená a hlavne vystrašená z takejto vety,ale vďaka tomu,že som všetky svoje pocity potlačila,som nič také necítila.Problém však bol,že presne podľa pocitov,ktoré som nezažívala by som sa mala zatváriť,zrejme to tak býva,keď vám niekto povie,že vás chce zabiť.A tak prišlo na rad moje životné herectvo a rýchlo som nasadila vystrašenú tvár.Možno by som sa ho spýtala,či som počula dobre,ale z Itachiho som cítila jasnú hrozbu,niečoho zlého a nebezpečného.Teraz som bola na seba tak nahnevaná,že som prestala cvičiť svoje schopnosti.Možno by som vedela presne aké nebezpečenstvo mi hrozí a nemala by som z každého iba nejasné pocity.Teraz však už bolo neskoro ľutovať to,že som viac necvičila a snažila som sa svoje schopnosti iba krotiť.Rýchlo som sa rozhodla konať tak trošku ľudsky.Väčšina ľudí keby počula takéto slová,tak by si povedala,že si z nich dotyčný strieľa.Za pokus to stálo.Svoj vystrašený výraz som zmenila na nechápavý."Robíš si zo mňa srandu,že?Takto sa zoznamujú ľudia spolu vo štátoch alebo ako to mám brať?"Nezabudla som do svojich slov pridať aj trošku podráždenosti.

Obdarovaná 1

18. července 2011 v 20:58 | Deilí |  Obdarovaná

OBDAROVANÁ 1

"Héj!Sakura!Počúvaš ma vôbec?"kričal na mňa blonďavý chlapec s milým úsmevom.
"Hm?Čo?O áno,počúvam ťa Naruto."odpovedala som iba trošku zmetene.
"Vážne? A o čom som rozprával?"nasadil svoj "urazený výraz",ktorý ma stále vie veľmi rozosmiať.Úspešne som zastavila záchvat smiechu a obrátila som svoj pohľad z dvojice na opačnej strane parku na Naruta.(A pokiaľ si myslíte,že neviem o čom Naruto hovoril,tak ste na veľkom omyle.)

Obdarovaná

18. července 2011 v 20:57 | Deilí |  Obdarovaná

Obdarovaná

Tak a máme tady další novou spisovatelku, která chce na mém blogu zveřejnit svou povídku OBDAROVANÁ. Držím ti tedy palce Deilí a přeju hodně inspirace.
Ahoj.Myslím,že na začiatok by som sa vám mala trošku predstaviť.Volám sa Sakura Haruno,som obdarovaná a žijem...no niekto by povedal,že nemám kde bývať a že som bezdomovec.Ale ja za svoj domov považujem celú túto planétu.Planétu Zem.Čiže žijem všade,ale nikdy sa nezdržím na jednom mieste dlho.

Ochránce 5

18. července 2011 v 14:43 | Kirsten |  Ochránce

Ochránce 5


Sakura se svezla po zdi na zem a začala kašlat a zhluboka dýchat.
"Co to doprdele bylo?" rozčiloval se onen neznámý. Sakura se podívala nahoru a vykulila oči.
Byla překvapená. Ho tu v žádném případě nečekala.
"Sa-Sasuke?" řekla a i když byla tvrdá holka, z očí se ji vydaly slzy, které lemovaly její obličej. Věděla, že kdyby se tu Sasuke neobjevil, bylo by nejspíše po ní. Ano, je pravda, že má Sakura ten nejlepší výcvik, ale proti skoro stokilovému chlapovi by nic nezmohla. Byla Sasukemu tak moc vděčná, jako ještě nikdy nikomu.
"Sasuke…." Pošeptala ještě jednou. Slzy ji padaly na skoro nahé ňadra a hole stehna. Sasuke se na ní podíval. Hned si sundal mikinu a přehodil ji přes její polonahé tělo.

On...ale nakonec přeci jen on...25.Díl

12. července 2011 v 21:03 | Iva-chan |  On...ale nakonec přeci jen on...

On...ale nakonec přeci jen on...25.díl


Jediný, co jsem mohla předpokládat, bylo, že mise byla úspěšná. A taky že se to dozvím na tom dlouho očekávaném turnaji...
A víte co? Turnaje jsem se vážně dočkala. Probudila jsem se, jako obvykle, ve své ložnici. Podívala jsem se na kalendář na červeně zakroužkované datum. Znervózněla jsem. Byl ten den. TEN, kdy se konečně, podle Shikamara, dozvím, proč všichni byli pryč tak neuvěřitelně dlouho. Samozřejmě, že jsem měla svůj tip, ale nemusel být vůbec správný... Ale co když?
Jako obvykle jsem si udělala ranní hygienu a připravila si zbraně, bojové pilulky, a všechno, co jsem potřebovala...

On...ale nakonec přeci jen on...24.Díl

12. července 2011 v 21:01 | Iva-chan |  On...ale nakonec přeci jen on...


On...ale nakonec přeci jen on...24. díl


Do místnosti vtrhla jedna ze tří sestřiček, co teď bylo v nemocnici, a vykřikla:"Sakuro-sama! Je tu pohotovost, jde o životy! Musíte jít ihned se mnou!" Pohotovost? Teď? To jsou mi ale věci. Operaci, kterou jsem právě dělala, jsem předala jednomu mladému doktorovi, který tam byl taky. Trochu se lekl, ale stejně byl starší jak já. Zvládne to. Bylo to jednoduché. Rychle jsem utíkala za sestřičkou, která pro mě přišla. Jmenovala se Aveline. Myslím. Já nejvíc pracovala s Ino, takže nové sestřičky mi nebyly tolik blízké. Doběhly jsme do operačního sálu číslo 3. Rychle jsem popadla papíry. Ninja - chunin. Krvácení, zlomená kost. Další...

Ochránce 4

5. července 2011 v 16:48 | Kirsten |  Ochránce

Ochránce 4

Ahojte lidičky. Chtěla bych se moc omluvit, že sem tu dlouho nepřidala nový dílek, ale furt sem někde lítala. Byla sem na brigádě, nebo venku. Pak mě dokonce přepadla i nemoc, tak sem to musela vyležet. Ale to už je teď celkem jdno. Tady máte nový díleček a snad se vám bude líbit. Takže přeji dobré čtení :)

Sasuke se zamračil a Itachi se pousmál. Úplně se mu rozzářili oči, jako kdyby právě na něco přišel. A věřte, že Sakuře se to moc nelíbilo. Pořád totiž jezdil očima od hlavy až k patě po Sakuře a prohlížel si ji.
"Radši pojďme." Řekla Sakura.
"Jo souhlasím s tebou." Reagovala hned Hinata a vydali se domů. Sakura celou cestu byla úplně v jiném světě. Přemýšlela nad tím klukem co ji plácl po zadku. Jo kdyby byla normální holka s takovou postavou, tak se tomu ani nediví. Prostě kluk, kterému se zalíbila ji plácl po zadku. No co je na tom. Ale ona normální holka není. Proto je pro ní podezřelé všechno, co se stane. Itachi si všiml, že vůbec neposlouchá a nevnímá rozhovor mezi nimi. Viděl jak nad něčím přemýšlí. Nadechl se a chtěl ji probrat, ale předběhla ho Hinata.